Mikroklima

Jakmile vyjdu za vrata, jako bych vstoupila do peklíčka.

Zřejmě spodní vody a koruny staletých stromů jistí zeleňoučkou svěží svěžest, ve které chtělo by se mi zůstat navěky. Na věky to ale nebude a tak se snažím den co den o „carpe diem“…

„Leuconoe, neptej se, je zakázáno vědět
jaký konec přichystá Bůh mně či tobě. Nezahrávej si ani s Babylonskou
věštbou. Lepší je smířit se prostě s tím, co ti život přichystá.
Ať prožiješ ještě několik zim anebo ti Jupiter daruje tu poslední
která teď omývá skály na pobřeží vlnami
Tyrhénského moře – buď prozíravý, napij se vína. Omez vlastní přání
na krátký čas. Jen co si povídáme, nepřející čas
nám utíká pryč. Využij dne a důvěřuj, jak nejméně můžeš, v budoucnost.“
Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s