Už vidím svou osudu odevzdanou lebku na zdi přibitou

…předlouhé bílé neživé vlasy v živém větru vlající.

„Nééééééééééééééé, my tě nespálíme,“ křičely dětičky čtyřhlase, když jsem jim povídala o svém stromu věčnosti.

„Vyber si strom tady, tady na zahradě, my tě pod něj zakopeme. Ferdu jsme taky na zahradě zakopali, i Karla.“

Nakonec když Ferda

005

s Karlem, proč ne i já?

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s