Sníííídám, svůj první hrozen sníííídám

svou vlastní píseň zpíííívám

sladkou tesknotu vníííímám

hlavně že nezíííívám

Mráčky vplouvají na moji modrou oblohu, hezounké, bělounké. Vypadají vesele a přesto na mě dýchlo z nich zasmutnění.

Zvlášť z těch za mými zády, když nenápadně vcházím do stínu, aniž bych přitom měnila polohu.

018 020

Jakoby sám Bůh dlel v těch hroznech.

Dej, ať nikdy neztratím svoji romantickou duši. Nevím co bych si pak na tomhle světě počala.

Reklamy

4 comments on “Sníííídám, svůj první hrozen sníííídám

  1. Sára napsal:

    Dej ať Mirka nikdy neztratí svou duši..co bych si počala se svým životem ve dnech,kdy se ke mně přibližují jeho temné stíny a kdy já můžu utéct do něžně syrového světa záchvěvů Pražské Češky a „jejích lidí“..

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s