Moje pověst nejspíš už vsí letí

024

I beránky to pobavilo, i když být jimi, do smíchu mi moc není. Jenže beránkové se smějí. Budoucnost? Jen přítomným, šťastní, žijí.

Tihle beránci byli odstaveni, aby krvesmilství bylo zabráněno. Nově zakoupený Ferda se už o své ovečky stará, tak vášnivě, že i kus stodoly rozbořil.

032

Odstavení beránci velice rychle spásli přidělený jim terén, já viděla, jak jim zachutnalo listí stromu, u kterého jsem nikdy žádné plody neviděla. Kam dosáhli, větve okousali, a tak když jsem jim po ránu v županu nesla kbelík s jablky, napadl mě geniální nápad. Zašla jsem pro pilku a jednu tu listnatou větev k okousání se snažila upilovat, už mě ale ruka ve výšce bolela, zrezatělá pila byla tupá. I já byla dost otupělá.

Ale…stála jsem na jakémsi malém kopečku a tak jsem se z toho kopečka statečně odrazila, ve skoku se naříznuté větve chytla, a zůstala na ní v černém županu, rozvírajícím se pomalu jak křídla umírajícího havrana, viset, v naději, že ji vlastní vahou časem dolomím.

A právě v tom okamžiku slyším sousedské:

„Brýpoledne.“

V odpověď větev, na obrázku po levici beránků, praskla.

Advertisements

One comment on “Moje pověst nejspíš už vsí letí

  1. alena napsal:

    Moc se mi to líbí,takze sousedé mají povyrazení ;-)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s