Jedu podle pravěkých pravidel

Mým úkolem je udržovat oheň. Aby nevyhasl.

A pak sbírat ty plody.

033

Kdo se nikdy neprodíral k spící Růžence, jen stěží pochopí.

Žádný princ, na buzení nabuzený, jen zkrvavělé moje dlaně.

Třeba časem nějaké to princátko  šípkovým čajíčkem pohostím.

Taky oříšky v trávě sbírám a louskám a louskám, žádné šatičky si ale nevylouskám.

039

Nastal podzim (Na Starém Bělidle).

Vlaštovky ufrnkly bůhví kam, zůstali tu se mnou jen vrabčáci. A taky netopýři.

042

I když i večerní Slunce  ještě pořád hřeje.

047

I posedět podvečerně jsem si mohla, o lidském bytí rozjímala…

Houpy hou krávy jdou…

Po korunami stromu staletého.

A ráda viděla bych, co viděl on…

067 068

Ještě pár jablek na křížaly.

055

A pak už jen večer večer večer nad knihou, hou, hou.

018

Reklamy

6 comments on “Jedu podle pravěkých pravidel

  1. vidoulsky napsal:

    Večer nad knihou a nezbytné půvabné kolínko. Hezké! Ještě dotaz k těm bobulím a sběračství, žvýkáš také stažené kůže? Prý je žvýkaly ženy, aby se tak vydělaly (ty kůže). Jen ty zdravé, mladé a krásné ženy, co měly ještě zuby. Nepochybuji že se pustíš do kůže čerstvě stažené ovce, Irenka mi ukazovala fotky stahování na FB. Všechna výše uvedená kritéria splňuješ! Přeji mnoho úspěchů v neosběračské revoluci. Já jdu večer do jinonické vinárny rozprávět s ostatními hochy o životě.

    • Mirka napsal:

      Ve chvíli, kdy jsem dopisovala svůj komentář, zasvítil na mě ten Tvůj. Tak mě to po ránu pobavilo.

      „Včera jsem si otevřela svoje stránky na jiném počítači a rovnou pod tím mým kolínkem (moje již tradičně oblíbené foto téma) nějaká reklama divná. Takže jestli se objevuje tahle reklama i mým věrným čtenářům, či v poslední době spíše pozorovatelům (tam jsem díky svému nepsaní své čtenáře odsunula), tak je mi to líto, ale nevím, jestli s tím něco zmůžu. Mně osobně se totiž na počítači neobjevují reklamy vůbec žádné, tak jsem to netušila, i když Vojta se vlastně jedou zmínil.“

    • Mirka napsal:

      Ačkoli extrémní extrovertka, jsou témata, týkající se některých mých činností, která zůstanou lidstvu navždy utajena. A to se týká právě i těch kůží.

      Vydělávat bych je ale měla, zuby na to vážně mám. V létě tu po dvakráte bylo vsí slyšet:

      „Kůůůůůůže, vykupujem kůže za nejlepší ceny, králičí i jiné, kůůůůůůže, kůůůůůůže…“

    • Mirka napsal:

      Rozprávět o životě (s ostatními děvčaty) mně už celé roky nejde. Mně nezbývá, než si o něm v tichu samoty rozjímat.

  2. Vojta napsal:

    Status update:

    Já právě rozjímám ve vlastním srubu na kraji lesa (ano, toho lesa, ve kterém byli moji blízcí – medvěd i vlk i senzační Karkulka..).

    Večeře prostá: Bílé víno, cigareta – a maso uzené švestkovým dřevem…

    Kniha: Remarque – Miluj bližního svého….

    Do kamen předpisově přikládám polínka… – předpisová…

    A tak si žiju –

    Vysvlečen úplně do naha…

    • Mirka napsal:

      (A inspirace básnické pln.)

      V srubu u lesa, jak příjemné i tam, právě tam, bývá spojení se světem.

      Mně krb (aktuálně) vyhasl. Je třeba udělat to, co jsem večer zanedbala – dohledat na dvoře dřevěného cokoli, co hoří a k užitku už není. Ostrou pilou pak nařezat palivo nepředpisové.

      Z našeho lesa nám poražený nařezaný vysychající dub jakýsi neukázněný bližní odvezl k ohni svému.

      Čekám tedy až ranní nebe ještě více zmodrá, až snaživé paprsky Slunce zahřejí ještě trošku víc kus mojí Země a pak teprve opustím prohřáté lože a raně si tělo prací protáhnu.

      Další krásný podzimní den.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s