Cukrová vůně pálící se vydlabané řepy

Mámí mně v zlatistých večerech venkovského podzimu, vrací mě omamně do dětství.

Řepy, které jsme tenkrát vydlabávali, měly tváře strašidelné. Ne roztomile strašidelné jako veselé tváře rozsvícených oranžových dýní.

Ulicí to vonělo nasládle a za okny z hlínou pročichlých hnědých kostrbatých obličejů děsuplně svítily oči a bezzubá téměř ústa vítala ohnivým chřtánem naše zemřelé předky a zlomyslné duchy odháněla.

6 comments on “Cukrová vůně pálící se vydlabané řepy

  1. alena píše:

    Na Morave jsme repu jedine sklízeli v rámci pionýrské práce na poli,nebo brambory,nebo mrkev ;-). Dýne jsem nikdy nedlabala a ani nebudu. Ten zvyk se prehoupl ze západu,ale vím ze uz kdysi v dolním Rakousku taky na kazdém patníku v noci svítily dýnové oci……

  2. alena píše:

    To my uz na základní,na strední hurá do kravína a jednou na chmel,ale jenom jednou.Bylo to pro nás daleko a nevydelali jsme si ani na slanou vodu 😉

    • Mirka píše:

      Pro nás zase zřejmě ty kravíny byly daleko.

      Věří Ti to vůbec někdo, Alenko, na tom „západě“? Nebo to nikomu nevyprávíš?

  3. alena píše:

    Ale vyprávím,ale nevím jestli mi verí ;-),zrovna vcera se sousedka divila,ze jsem nechodila do nábozenství ale zato do kravína ;-). Proste levné pracovní síly vse v rámci budování socialismu.

  4. jana2481 píše:

    Máme stejné vzpomínky, zrovna o víkendu jsem při dlabání dýně myslela na to, jak pro mě a sestru táta vydlabával řepy… To byli kostrbatí bubáci, přesně jak píšete:)

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s