Sedmikrásky v prosincovém dešti

013

Kachnám, kterým déšť taky nevadí, jsme nezastřihli křídla a tak se rozletěly po vsi zpestřit lidem hodobožové tabule.

Jednou jeden horal zasněně vzdychl: „Není nic krásnějšího než sedět u roztopených kachlových kamen pod trámovým stropem.“

„Atanáškova a Teunčina kočička se milují,“ jásá něžným hláskem Hanušek a něž si maličko znepokojeně pomyslím, že nějak brzo, dodá s názorným předvedením: „Atanáškova líže Teunčiný pacičku.“

Sedím u roztopených kachlových kamen pod trámovým stropem a není pro mě v tuto chvíli nic krásnějšího.

Olíznu si zlehka hřbet ruky, jednou, dvakrát…

Advertisements

2 comments on “Sedmikrásky v prosincovém dešti

  1. kaschika napsal:

    Vám ubyly kachénky, a nám asi přibydou koťátka – zdá se nám, že ta venkovní kočena je před slehnutím. Jestli je to v tento čas možné. Budu ji muset ještě opatrně prohmatat, nechceme ji hned děsit veterinářem …

    • Mirka napsal:

      Chtíči neporučíš. Taky mě překvapilo nečekané jehňátko.

      Láska prostě kvete nejen v každém věku, ale i v každé roční době. Zvláště pak na počátku doby ledové, v jejíž první fázi dochází ke globálnímu oteplování.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s