Peleším se s ukořistěným počítačem

Rozlévající se blaho, samota v žáru krbovém.

K tomuhle ráji, na zledovatělé už zemi, dopomohl mi zřejmě nějaký zákeřný vir nebo snad jen věčné moje přecházení z horka do chladu, jen tak naboso, v županu.

 

Zářivý měsíc vytvořil dnešní noci na bílých, šmolkově lemovaných staveních stříbrné kulisy, ve kterých ožily listopadově holé větvě ořešáků a já si v té mrazivé a přece hřejivé scenérii připadala víc ve snu než v tom, ze kterého jsem se právě probudila.

Užaslou v neuchopitelné kráse Vesmíru, očarovanou vlastním zázračným bytím na roztočené Zeměkouli, sevřela mě úzkost…

 

Až takhle patetická bývám.

Advertisements

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s