Včerejší zážitek mi hned tak z mysli nevymizí

Na rozdíl od internetu, kde narážím takřka denně na nesmyslnou vulgární agresivitu, ve svém reálném světě, v kraji pod Řípem, setkávám se, prakticky všude kam vejdu, s lidmi milými, ochotnými, usměvavými, vstřícnými.

Třeba i jen setkání s mým optikem. Kdykoli jdu kolem, nejen že mi brýle na čtení i brýle sluneční s radostí ultrazvukem vyčistí a já opět prozřu, ale svým chováním sladce prozáří celý můj den. Včera mi dokonce s úsměvem daroval vytoužené pouzdro od Armaniho, které jsem nešťastně ztratila a které jsem měla ráda tak, že jsem si přála zakoupit identické.

A nebo dokonce i takový odběr krve. V Praze 8 stávalo se odběrové ráno pro mě kdysi ránem hodně nepříjemným, ovšem do nemocnice po Řípem se na ten odběr skoro těším. Útulná, prosluněně provětraná v létě, proteplená příjemně v zimě, čekárna s knihovnou a dětským koutkem, pohodlnými křesílky u stolků, za kterými důchodci posedávají a klevetí jak v kavárně.  Sestřičky milé a profesionálky dokonalé, vpich člověk ani nepostřehne.

Vyjede vám lísteček s číslem, můžete se pohodlně posadit a čekat. Většinou ne dlouho, jen při pondělku bývá čekárna obvykle plnější.

Včera tam ale nastala taková zvláštní věc, kterou nemůžu dostat z hlavy, zvlášť teď ve víru volebních kampaní.

Když jsem se se svým číslem pohodlně usadila, zjistila jsem překvapeně, že sedím docela sama a že se od místa odběru táhne fronta lidí, každý drží v ruce svůj lísteček s číslem a jak přicházejí další lidé, byť i o holi, automaticky se dál řadí do té nesmyslné fronty. Nechápala jsem, co je špatně, vyzývající světelné tabule fungovaly, hlasitě oznamovaly dalšího v řadě. Lidé ale dál stáli, namačkáni jeden za druhým, přešlapovali, nikdo si nesedal. Paní ve frontě se obrací na dívku za ní, ukazujíc jí svůj lísteček s číslem: „Jen si odskočím, jsem před vámi.“ A já jen nevěřícně zírám.

Čekám, co se bude dít, neděje se ale nic, lidé dál přicházejí a dál se automaticky zařazují. Pak se rozsvítí moje číslo, vstanu z pohodlného křesílka a procházím s trapným klapotem svých dřeváků podél té tiché fronty.

Pohled na vůdce a zmanipulovaný dav je děsivý. Ovšem jednat sám jako „ovce“ a slepě automaticky následovat „slepé“…

Reklamy

5 comments on “Včerejší zážitek mi hned tak z mysli nevymizí

  1. Sedmi napsal:

    Tyjo… Treba to byl experiment. Videla jsem nedavno video, kde v cekarne na pipnuti vsichni. Vstali aniz by vedeli proc, jen protoze to tak delali ostatni…

  2. vidoulsky napsal:

    A ta pohodlná křesílka, byla čistá?

  3. Vojtěch napsal:

    Filosofický traktát ku svátku Republiky:

    ……………………………………………………………………………………..
    No a pak si říkejte, že se mnou na tom bóžim světě, není prčy žádný….

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s