Posilovadla

Osmnáct dnů jsem je míjela bez povšimnutí. Marně mě svou povzbudivou barevností lákaly, když jsem se lehkým krokem vydávala promenádou Marcela Prousta…hledat svůj ztracený čas. Marně lákaly každého, kdo šel kolem a já na to myslela zrána, když mě modro modré modro probudilo střešním okýnkem nepředloženě brzo a taky mě lákalo.

Chvíli jsem bojovala s vrozenou mi leností a představovala si, jak se dál budu blaženě rozvalovat v oceánem provoněném loži a budu si číst rozečtenou knihu o Madoně, kterou jsem tu našla ve stejné budce na knihy, jakou máme i v Roudnici nad Labem. Vybavila jsem si tu Madonu, jak ji znám z té knihy a pod vlivem té představy jsem velmi zprudka vstala, na holé tělo navlékla světle šedé tepláky, světle šedou mikinu, světle šedé ponožky, světle šedé kecky a nádherně červenou lehkou šálu z čisté bavlny s nápisem LES VOILES DE SAINT TROPEZ, vymačkala si pár pomerančů a z odhodlaným tělem, pobytem u oceánu nečekaně zhublým, vyrazila zpevňovat svalstvo. Zpevňovala jsem divoce, celou jednu hodinu, pozorovala při tom oceán v přílivu a těšila se, až se do jeho chladu vnořím a nechám se kolébat.

Já nikdy neposilovala, ačkoli díky svým synům dobře vím, jaké divy tohle posilování dokáže.

Ode dneška tedy posiluju každý den. Ztraceným časem bylo těch osmnáct dnů, ve kterých jsem svou přírodní posilovnu opovržlivě přehlížela.

IMG_0205

A zatím, na našem balkónku…

IMG_0210

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s