Můj rodný dům

V nenávratnu zmizel. Jen staré pendlovky, pár obrázků a mámin pokoj zařízený z nábytku mého pokoje dívčího, co ho děda, před víc jak padesáti lety, vyrobil.

Hlídat vlastní mámu není jen tak, je děsně náročná. Hned tak jí nic nechutná, o všem potřebuje mít přehled a bolestí tělesných se bojí pekelně, ačkoli žádné nemá.

Její organismus je neuvěřitelný, nohy mladé ženy a nejspíš i srdce.

A já poprvé v životě přepínala televizní kanály. Trvalo to dva dny, než jsem se nakonec usadila na úžasné stanici radio jazz.

Sledovat stanice televizní mě sice chvíli fascinovalo, ale dokonale znavilo. Víc jak máma, která mou péči zvládá skvěle, stejně jako já péči o ní, rozmazlenou stařenu.

Jen pohled z okna, tehdy půdního, na sousedovu věžičku, se nezměnil. V té půdní věži jsem s kamarádkou Blankou prožívaly naše dívčí tajemství.

 

8 comments on “Můj rodný dům

  1. kaschika píše:

    Krásná věžička a nádherný byt, ten byt má přesně tu zabydlenost, kterou miluju. Pendlovky máme téměř totožné, u nás je někdo z rodiny dostal jako svatební dar, myslím, že babička s dědou.

    Ať se mamince dobře daří!

    • Mirka píše:

      Trpaslíkovi chybí lucernička i nějaký ten klíč už ztratil a věžičce chybí korouhvička. Její dekorace je z rozbitých rodinných hrníčků, talířů, konviček, jak to děda kamarádky Blanky stvořil. To jediné tu z té rodiny zůstalo a noví majitelé to zatím nezbourali.
      Dole pod tím děda Pechr vysošil pohádkovou zahradu, s velkou muchomůrkou místo stolu a malinkými hříbky místo zahradních židlí. Kamarádka se jmenovala Hříbková a její děda na té zahrádce vytvořil i jezírko s čápi, jeskyni s černokněžníkem (tam jsem vykouřila svoji první cigaretu a Blanka svoji poslední)…Byl to náš dětský svět. Kýčovitý možná, ale nádherný.

    • Mirka píše:

      P.S. Mamince se dobře daří a dobře dařit bude, jenže to jí nestačí.

  2. ratka píše:

    Nevař jí, ať si navaří co jí chutná. Nohy ji slouží, a co ruce? Moje máma je taky vybíravá, tedy ráda si pochutná ale na tom svém. Moje chválí taky, ale protože se známe a speciélně pro ni vím co uvařit. Ale vaří si sama, snídaně si chystá různé zrní a pohankové kaše, sbírá různé zelené výhonky etc. Tedy zdravá strava a pak si dá bůček 🙂

    • Mirka píše:

      Vařit si sama nemůže, Ratko, zlomila si kyčel a rameno. Udělali ji totální endoprotézu, má jizvu jako hrom. Ani pivo, které jsem ji naučila hojně pít, i když ho sama nepiju, si bez pomoci neotevře. Jenže si myslí, že je pořád sokolka a tak si šla sama ohřát polévku, jednu ruku zafixovanou, ve druhé berli, upadla znovu a sedřela si celou paži.

      • ratka píše:

        To jsem si neuvědomila. My měli maminku se zlomenou rukou (zlomila si ramenní kloub při pádu) doma dva měsíce (možná i tři). Taky naříkala, že si nemůže uvařit to co chce… a to se ještě o ní staral manžel sám celý měsíc 🙂 Já byla v Singapuru a nemohla jsem to odříct. Takže jedli co mohli 🙂

  3. Jitka Netopilová píše:

    Bože ta teta je jak tvrdohlavý mezek. No ale chápu ji že to chce dokázat sama a ještě si přihorší,ach jo. Pozdravuj tetu a ať na sebe dává pozor dorostenka jedna.
    Blanka Hříbková no jo vzpomínám si. ale už si ji nevybavím.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s