Hormon neřesti

Sex a jídlo. Jedno se prý dá úspěšně nahradit druhým. Mají totiž stejné centrum slasti.

Může za to dopamin, hormon radostného očekávání. Navozuje příjemné pocity a mozek jím reaguje, když člověk získá něco, po čem toužil, po čem bažil.

Pěstuju si svoje hormony. Opečovávám je všemi dostupnými mi prostředky.

 

Dnešní mojí noci dominovaly dva sny. Jeden o dozlatova upečené huse a druhý o obrovských cukrovaných koblihách. Byly to sny omamných vůní a chutí.

Ze sna o huse jsem se probudila ve chvíli, kdy jsem do ní, šťavnaté, zabodla se závratnou touhou porcovací nůž, ačkoli se mi v tom můj partner snažil zabránit, v zcela pro mě nepochopitelné snaze ponořit pečeni do zabíjačkové polívky.

Koblihu jsem si ale ve snu vychutnat stačila, i když i k ní vedla cesta komplikovaná. Byla jsem totiž členkou divadelního souboru, všichni herci dostali koblihy, já ale nebyla v té chvíli na scéně a tím pádem se na mě nedostalo. Nikdo mi nechtěl dát kousnout. Bolestivá frustrující chvíle. V tom ke mně kdosi přistoupil a podal mi nejen obrovskou zlatě osmaženou, bíle cukrovanou koblihu, ale i obrovský kafáč.

Ukusovala jsem koblihu s jahodovou marmeládou a zapíjela jí bílým kafem.

Neskutečná slast.

Reklamy

3 comments on “Hormon neřesti

  1. vidoulsky píše:

    Sakra, co jsem to chtěl? A takový to bylo vtipný!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s