Když zaspím hodinu básníků

IMG_20191013_200738

Budím se někdy, uprostřed noci, navrácena divotvornými sny do poklidu noční samoty. Klidní se mi tep, mysl, zpomaluje dech i tlukot srdce. Spočívám, jediný člověk mezi spočívajícími zvířaty, těmi, o kterých vím, i těmi, která jen tuším. Ticho měsíční noci podbarvuje cvrkot cvrčků. Nezní zvenčí otevřeným oknem, kterým proudí ke mně chladivá svěžest, jsou tu se mnou, uvnitř, v teple kamenného domu.

Venku pod oknem, spánkem oddaných střežících psů, oddychuje Čampa.

Chladivý vzduch vdechuju s opojnou rozkoší, jako bych se mocnými doušky opájela vzácným vínem.

Všemi smysly vnímám rozkoše ničím nerušeného primárního bytí. Hluboký vdech, hluboký výdech.

Rozkoš tělesné radosti z prostého bytí naruší prudce okysličovaný mozek. Můžu si zvolit jakékoli myšlenky, ovládnout jejich tok a tím i své pocity. Můžu myslet na průzračnost vzduchu, na čirost vody, na očistné plameny ohně.

Já ale začnu myslet na lidi.

Usínám v hodině „Entre chien at loup“.

S ránem pak vycházím na dvůr pod žloutnoucí ořeší,  které ještě včera bylo zářivě zlaté. Z radujících se plic rozproudí síla podzimního jitra krev v mých žilách.

Rozhořím polena v kotli a pak se s horkou kávou vnořím do magické bikarbónové koupele.

IMG_20191017_090324_1

6 comments on “Když zaspím hodinu básníků

  1. vidoulsky píše:

    V listopadu to probereme. M.

  2. Anonymní píše:

    krásné…..me cvrkají cvrcci jen v hlave.

  3. Dita píše:

    Ta koupel s jednou sodou…nádhera!Co někdy přidat Epsomskou sůl?
    Dita

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s