Spojeni neobvyklostmi

Další lenivě deštivé ráno, snídaně do postele a já si můžu zůstat v tom svém „novém“ úžasném loži jak jen dlouho se mi zachce a jen tak si psát. Dolce vita!

Novém tedy v uvozovkách, protože nové, ve smyslu nově zakoupené, jsou jen Dormeo přikrývky a polštáře a dokonalá přistýlková matrace. Spánek na obláčku.

S Olegem nás spojuje pár neobvyklostí a jedna z nich je skoro až vášeň k věcem s historií. Nerada nakupuju nové věci a nábytek, ten už vůbec ne. Kdysi jsem to ve zkratkovém pohnutí mysli udělala, prodala jsem dům starý v Jinonicích a koupila za to nové zařízení do nového bytu. Nemohla jsem v tom bytě žít, jen jsem tam vykonávala potřebné a přespávala.

Chtěla jsem ráno vyfotit náš „nový“ lustr, který jsem našla na trámu v dřevníku na statku. Byl na něm usazený mnohaletý prach a jeho původně bílé režné plátno nešlo vyčistit a tak jsem si vzpomněla, že ve sklepě je barva na látku a tou barvou jsem ho natřela, ale ta barva byla roky prošlá a navíc jí nebylo dost a tak jsem vytvořila cosi čmouhatého, co ale ve výsledku působí naprosto dokonale, jako bychom s každým rozsvícením zapálili oheň.

IMG_7833

Ráda si fotím interiéry svých příbytků. Když si pak fotografie prohlížím s odstupem času, vyvolávají ve mě silné emoce z tehdy žitého. A tak jsem si fotila ten lustr a rozhlídla se  kolem sebe po kuchyni a uvědomila si, že nic v té kuchyni jsme si vlastně nepořídili koupí nového, že ty věci, které tu máme, někdo kdysi odložil a daroval nám je.

Tedy až na model parostroje, který jsme zakoupili ve starožitnictví, a který stál jistě víc, než by nás stála celá nová kuchyňská linka. A taky až na pár nezbytností, jako třeba ty indické masky.

IMG_7856

IMG_7847

Jo a až na stůl, do které jde zabodnout nůž a dají se na něj postavit horké hrnce, stůl, který Oleg vyrobil vlastníma rukama.

Těch neobvyklostí, co nás dva spojují, jak teď tak nad tím přemýšlím, bude nejspíš docela dost.

4 comments on “Spojeni neobvyklostmi

  1. kaschika píše:

    Krásné věci. A ten stůl je nádherný.
    Máme podobný, ale vyrobit si ho samy jsme si netroufly, takže jsme si ho nechaly udělat. Je docela veliký, vejde se k němu hodně lidí, a z jedné strany mu dělá namísto židlí společnost lavice, kterou vyrobil Zuzitatínek (takže hurá, taky něco krásného, vlastnoručního). Ale plány s ním mám stejné: zabodnout nůž, bez obav položit horké hrnce, nehledět na tu nebo onde nakapanou barvu.
    Jednou za takový stůl s příběhem bude třeba někdo rád…

    • Mirka píše:

      Já bych potřebovala ten stůl nejmíň tak dvakrát dlouhý. Jenže bohužel v našem domečku na něj není prostor. Zato na statku ten prostor je, tak věřím, že ho tam Aleš postaví opravdu dlouhatánský.

  2. Sedmi píše:

    Stůl je základ 🙂 a jsem moc ráda, že zas píšeš…

Napsat komentář k kaschika Zrušit odpověď na komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s