O mé statečnosti

Vrátila jsem se v podvečer z hradu na liduprázdný statek, kde jsem strávila neuvěřitelných posledních pět let samotářského žití a kde jsem se nikdy nebála.

Seděla jsem nostalgicky na zahradě se sklenkou červeného vína a vnímala známou podvečerní atmosféru. Z jedné strany jasná modř a zapadající žhavé slunce, z druhé strany temné zlověstné mraky.

Večer pokročil, já se uchýlila do stavení a chvíli bavila samu sebe snahou o vytvoření čerstvého profilového fota, na kterém bych se líbila svým kritickým vnučkám. Úkol prakticky neproveditelný. Nakonec jsem zvolila jakousi rozostřenou variantu, u které jsem nabyla dojmu, že mě dostatečně vystihuje.

Po té jsem se odebrala do horního nedodělaného ještě patra, uložila se ke spánku a záhy se vnořila do snů. Z těch snů mě probudily podivné zvuky. Zvuk tiše dovíraných dveří? Opatrné kroky? Nesmysl. Aleš mě ještě pozdě večer mobilem ujistil, že se dnes nevrátí, byla jsem si tedy naprosto jistá svou samotou. Ani auto jsem neslyšela přijíždět.

S nepříjemným mrazením po těle, zaposlouchaná do podivných zvuků domu, jsem si uvědomovala, že jsem nechala dole okna otevřená a dveře nezamčené. Možná vítr. Bylo ale naprosté bezvětří, od větru tedy zvuky pocházet nemohly.

Pak jsem začala statečně čelit strachu, ujišťovala jsem se, že strach je jen iluze, že strach neexistuje a že si musím racionálně zvuky vysvětlit. Usoudila jsem tedy, že to jsou nejspíš jen krysy, co se dostaly do domu, nebo raději potkani a ti že dělají ten rachot. Uklidnila jsem se tím, mocně vdechovala a vydechovala svěží noční chlad a říkala si, že brzy bude ráno a všechno uvidím v jiném světle, když v tom mi zasvítil mobil a zezdola psal Aleš, co se nečekaně vrátil, že mě ráno odveze na hrad.

Mé prvotní obavy, že v domě je člověk, které jsem tak statečně zahnala, se tedy potvrdily.

7 comments on “O mé statečnosti

  1. kaschika píše:

    Já vůbec nechápu, jak se někdo na noc nezamkne, to dělá i naše sousedka, uáááááááááá 🙂

    • Mirka píše:

      V Kobylisích dokonce ty dveře do zahrady na jaře a v létě ani nezavírám, ani když prší ne. Zůstávají celou noc dokořán. Jen mezi futra napasuju žbrlení od dětské postýlky, aby za mnou nelezli králíci. Samec děsně dupe.
      Mám silnou potřebu proudícího čerstvého vzduchu prostě. I Oleg už námitky vzdal.

  2. Sedmi píše:

    Sluší moc 🙂 btw

  3. Liška píše:

    Ta fotka je bezvadná, má krásnou barevnost a hlavně vypadá jako z krasohledu!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s