Jak čelit ztrátám

Jedna z vícero mých hloupých vlastností je to, že zásadně nepřepočítávám peníze. Věřím tomu, kdo mi je předává, že počítá on a že počítá správně. Tedy já peníze vůbec strašně nerada počítám. Pokud platím, platím většinou větší bankovkou, když ji mám a to proto, že nerada počítám už i dopředu při placení. Pak si tedy vezmu, co mi dají nazpátek a někam to strčím. Prostě nepřepočítávám. A není to jen proto, že na peníze jako takové sahám dost nerada, zvláště na ty kovové.

Mně vyhovuje karta. Tedy jen do té chvíle než zjistím, že na ní nic nemám.

V tu chvíli jsem ale kartou platit nemohla. Jednak jsem ji půjčila a taky ani nevím, jestli by to tam s ní platit šlo. A tak se mi stalo, že mi omylem vrátili ze dvou tisíc o skoro jeden můj pracovní den míň a já na to náhodně přišla až doma. Ty peníze jsem nemohla ani vytratit, ani utratit a ani mě o ně nikdo nemohl připravit jinde. Prostě byly tam, kam jsem si je dala, jen jich bylo jinak než být mělo. Bylo to v restauraci a tam si tedy těch mých peněz navíc jen těžko při počítání denní tržby mohli všimnout.

Jak už mám při všech svých ztrátách ve zvyku, najdu si totiž vždycky něco, co mě uklidní a i radost udělá, třeba že ztracené mnou peníze našel nějaký chudý člověk, vzala jsem to tedy tentokrát jako můj skromný příspěvek za ztráty během koronaviru, kterými jistě můj oblíbený hospodský utrpěl. Navíc mi loni v létě věnoval ponožky s finským sobem.

Slibuju si v tuto chvíli, že ode dneška už budu přepočítávat. Ovšem svým slibům, které si dávám sama sobě, stejně moc nedůvěřuju, tedy na rozdíl od slibů, které dám někomu jinému, ale těm se raději taky vyhýbám.

Například včera před úplňkem jsem si taky něco slíbila a dneska po úplňku nejen že jsem to nesplnila, ale právě naopak.

Jsou ovšem radosti ze života, na které člověk peníze vůbec nepotřebuje.IMG_8221

Sklonili hlavičky dolu do hnízdečka, polekáni objektivem mého fotoaparátu. Chytří ptáčkové. Ti z minulého roku naopak hlavičky vystrkovali a otevírali dokořán zobáčky v naději, že jim něco spadne do chřtánu.

Tihle letošní měli jistě radost, že jsem se od jejich hnízdečka vzdálila bez snahy vyčkávat a záběr zopakovat, na rozdíl od těch loňských, co si jistě prožili svoje zklamání, když jsem odešla a tučný červ nikde.

3 comments on “Jak čelit ztrátám

  1. kaschika píše:

    Ty jsi prostě poetická duše do morku kostí, Miru.
    Akorát teda v tom slovním fotbale nás nemilosrdně, pragmaticky drtíš :-)) Ale já to beru, nebaví mě prohrávat s někým, kdo nemá slovní zásobičku 🙂

    • Mirka píše:

      WORD BLITZ
      Ve skutečnosti jsme si všechny tři rovnocennými partnery a právě díky tomu je to zábavný. Navíc díky téhle hře začínám pronikat do dříve nepoznaných funkcí svého mozku. Je to až neskutečný, co všechno ovlivňuje bystrost.
      Teď nemám na mysli jen lahev vína :-), ale třeba hlavně emoce, dobrá či špatná nálada, vnitřní klid či neklid i klid či neklid kolem, dostatek či nedostatek spánku, hlad či přejedení, jakékoli zneklidnění či nesoustředění, stačí nějaký vjem či myšlenka a jsem v čudu. Kolikrát už dopředu vím, že když teď začnu hrát, tak že to projedu a stejně do toho masochisticky jdu.
      Učím se koncentrovat. Vlastně je to úžasný.

  2. Mirka píše:

    Ty peníze, ačkoli jsem o ně nijak nebojovala a ani jich až tak nelitovala, vzhledem ke všem okolnostem, mi byly navráceny. Tentokrát jsem tedy za svoji blbost, díky skvělým lidem, nezaplatila.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s