„Stolovat s tebou je pro neurotika záhul,“ komentoval moje dvě půlvteřinová vzdálení se od stolu při snídani. „Každou chvíli se vymrštíš…“
Hlavní aktér svoji roli při přípravě ranní kávy odmítl. Prostě Adonise z něho neudělám.
Video bylo příliš táhlé, tak jsem to vzala zkratkou. Taky jsem si nevšimla, že za kávovarem je hnědá bedna, což mu brání náležitě vyniknout, díky stejné barvě kávy.

Zapálí se kahan.

Oheň se zhasí a…


Snad ten komentář dorazí: Já, když se na vteřinečku vymrštím od jídla, Irenka to komentuje: “Francouz by blil!” Nekecám, přesně takhle, sválně (sic!) ji zavolej a zeptej se!
Já Ti to věřím naprosto, milý Milane Lechu Vidoulský a nejen že věřím, ale já to i zřetelně slyším v celé roztomilosti, kterou dokáže Iren dát i takovéto větě.
Jsem šťastná, že ses sem dostal, byť coby anonym.
Milanku ,to by dáma Irenka prece nerekla 😲😲😲😲to s ni proberu😃P.
Ale řekla, Pavli. Nebo spíš „ucedila“ ( i když tohle slovo ráda nemám) svým hlubokým, nevzrušeně klidným hlasem, jakoby promluvila sama k sobě…
Krásná snídaně, miluju velke ,dlouhe,neuspechane snídaně a konečně si je mohu dovolit…úžasný…krasne dny Miri….Pavla 🤗❤
I Tobě, Pavlo, krásné dny, covidu navzdory. A dlouhé požitkářské snídaně, dokud to jde…
❤🤗
Úzasné
😊
Dnešní snídaně se nám ale trošku vymkla. Začalo to obligátní kávou, čokoládovými bonbóny k ní, tenkými krajíci chleba ze Zdib (Olegovi se daří k vůli chlebu překračovat hranice) namazanými slaným máslem a pokladenými rukolou. Končí to právě teď po dvou lahvích vína a uzeném kolenu neobyčejném…
Teda fakt doufám, že k podobně pomalým labuznickym snídaním se jednou taky dostanu :😁
Jednou určitě, Sedmi…Nesmíš ale vypravovat dětičky do školy nebo chodit do práce 🙂
no… s tou školou je to dost zásek 😀 ale blížím se 🙂 práci mám z domova už asi 15 let takovou, že by mi to i umožnila, tak to by šlo 🙂
A ve volných chvílích přednášíš o kryptoměně :-)))
taky 😀 😀
To je jak alchymie, úplný obřad. Musí být úžasná 🙂