Genius loci

Probudila jsem se hodně časně a hodně svěží a přemýšlela proč nepíšu, když lepší podmínky k psaní už mít ani nemůžu. Zůstávám na statku sama se zvířaty a na hradě s lidmi, kteří sem přicházejí nechat se okouzlit magickou silou kraje, kde vládne duch nejrannější historie Čechů.

Vstoupila jsem v té časné ranní hodině, ještě nebylo ani pět, na Facebook, abych si do blogu stáhla video a obrázek, dokreslující moje dnešní dny a překvapilo mě hodně, kolik lidí, v tak časné hodině, už tam vstoupilo taky.

Svoje poslední dny, i noci nejpodivnějších snů, prožívám s překvapivě odlehčenou myslí, jako bych se osvobozeně vznášela nad vším, co by mi mohlo moje myšlenky a prožívání jakkoli zkomplikovat.

Ráno vycházím ze dvora, zdravím se halasně se sousedy, čekám na krásný proteplený zelený autobus s přátelským řidičem, sedám si co nejvýš a nechám se oslňovat dech beroucími obrazy krajiny.

Všechno je tu pro mě přátelské.

Večer se vracím, stavím se i na „kus řeči“ s veselým vždycky Viktorem, jehož pravé jméno neznám a jehož život ve vietnamském krámku na české vesnici mě nepřestává udivovat.

Před svým dohotoveným domovem, přestavěnou kovárnou, předává soused svojí partnerce prsten a růži. Jejich kamarádka to točí na mobil a já jsem jediný další svědek. Poamericku tleskám, přeju hodně štěstí a mám radost.

Otevřenými okny ve dne v noci proniká do kamenného domu chlad, ani ranní ptačí koncerty, podvečerní kvákání žab a noční houkání sov ho neproteplí.

Svěžest ranního vzduchu oživuje moji romantickou duši, které se jen tak nevzdám. Je to to nejcennější, co mám. Moje prožívání a vnímání je ještě zostřenější, vychutnávám každý svůj okamžik, bez výčitek…

Venku hýká osel a já si jdu připravit svoji ranní kávu.

9 comments on “Genius loci

  1. vidoulsky píše:

    Osel?! To snad ne, baronko Prášilová! Kde by se vzal osel v malebné středočeské krajině? Ještě tak drak, to možná, ale osel!

    • Mirka píše:

      Můj milý Lechu! Je tomu už půl tisíciletí, co v příkopech kolem Vodního hradu Budyně a kolem celé Budyně, neboť vodní příkop se tehdy táhl kolem celého královského městečka, plaval a místním hospodyňkám, co si do obranného příkopu vysadily husičky a kachničky, škodil krokodýl, kterého si sem přivezl Jan IV. Zajíc z Hazmburka.

      I ten osel, domovinou ze severní Afriky, si našel cestu do Čech. Jmenuje se Franta nebo Tonda, tak nějak a žije u našich sousedů. Když se odněkud vracejí nebo když hlásí místní rozhlas, upozorňující na sebe písní „Den je krásný, když dva se rádi mají“ hýká na celou ves jako osel.

  2. Fil píše:

    Oooo krásná proooza po ránu já už ztratil naději na normální krásný život plný pozdravy a úsměvu naopak lidi jsou velmi divni a divnejsi nevím jak v Prestavlkach ale jinak mimo závist a házení špíny na ostatní je to silene ale nechci kazit krásné ráno a přeji ještě krásnější den …. Ať žije kohout

    • Mirka píše:

      Milý, File, i tam, kde se můžeme i my dva potkávat, neboť městečko Roudnice je v našem kraji jakýmsi centrem obchodního společenského ruchu, setkávám se jen s milými samými lidmi. Procházím se tu coby usměvavý šťastný turista, obdivuju, co minulý režim přežilo, co stávající vylepšil a lidé jsou se ke mně vstřícní. Blázni mě oslovují a když mi sestřička odebírá bez fronty v místní nemocnici krev, k mé pravidelné pražské kontrole všeho, i ona je veselá a její vpich do mé paže je tak lehounký jak dotek křídel motýla. Řeknu jí to a ona je ještě víc veselejší.
      Každá akce vyvolává reakci.

      Tu zášť nejspíš možná zažívá Aleš, ale ani on si ji nebere osobně. I v Přestavlkách jsou lidé jako všude jinde. To se mě ovšem netýká. Jednak mě můžou lidi závidět leda tu moji romantickou duši a jednak vidím v každém „dobro“, ono se totiž skoro v každém skrývá. I když někdy hodně hluboko. Ve mně ale lidé zlí a závistiví vzbuzují jen lítost a to dokonce i když mě okradou. Takovou povahu už jsem podědila po jedné ze svých babiček. Jen s hloupostí si občas nevím rady. Třeba když odpovědní lidé dovolí provoz karosárny Jeepů uprostřed vesničky.

      Já mám totiž ráda nejen kraj a zvířata, ale i lidi, téměř bez výjimky. Nic jiného mi ani nezbývá, nemám totiž jinou víru, ke které bych se mohla upnout a nevěřím v jiný život, než v ten krátký, který právě žiju. Tak ho nehodlám promarnit hašteřením o ničem. Protože nakonec je to v rámci vesmírném vždycky o ničem. Tenhle svět mě prostě baví a život si nekomplikuju. V jednoduchosti je síla. A já jsem hodně silná.

    • Mirka píše:

      Jinak zásadní je právě ono „nebrat si nic osobně“ Když na mě někdo „háže špínu“ nebo za zády mými udělá podraz, není to můj problém, ale jeho. Stejně ho mile halasně (bez přetvářky) pozdravím. Já, ta s čistým svědomím. A když vidím, jak se kroutí v rozpacích, neprožívám satisfakci. Jen maličko možná 🙂

  3. Marie Veronika píše:

    Myslím, že takhle brzo ráno jsem snad ještě v životě nevstala. A pokud ano, tak rozhodně ne odpočatá a svěží – takže díky za tenhle pohled. Je pro mě úplně nový 🙂

    • Mirka píše:

      Přiznávám, já pak ještě usnula, Veroniko, a druhé probuzení už tak svěží nebylo.
      Moje neteř ale vstává denně o páté, aby v té úžasné atmosféře ranní cvičila, meditovala a četla, dřív než její dům ožije.

  4. spoon píše:

    Mila Mirko, ja to mam stejny s tou romantickou dusi a videnim dobra v druhych. Pres davne pokusy se zmenit kdyz jsem byla nazvana naivni a citila se tim zranena a trochu menecenna a chtela se ‚upgrejdovat‘ do ‚streetwise‘ exemplare ktery se nenecha nachytat, dospela jsem s vekem do podobne smireneho stavu kdy ostatnich spis lituju kdyz k necemu podobnemu dojde.
    Ty kohouty a zpev ptaku ti zavidim, my v Londyne zijeme pod zvukovou kulisou siren, houkacek, motoru aut a obcasnych vrtulniku. Jo a vcera se k tomu pridala hlasita party v sousedstvi nasi ‚socialni‘ ctvrti. Je nekdy tezke milovat blizniho sveho, opravdu tezke, ale da se to, a clovek ani nemusi byt verici xx

    • Mirka píše:

      Pavlo, ta naše duše romantická je dar, který ani houkačky a vrtulníky nemůžou ohrozit. Tohle s naivitou nic společného nemá, i když se to může povrchnímu pohledu jevit. Já naopak naivitu vnímám docela jinde…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s