Každou chvíli jinde

Nad letní kuchyní v tuto chvíli letně přebývám ve zvelebené půdičce v minimalistickém svém pokojíku. Mám permanentně sbaleno, připravena kdykoli odjet a kdykoli se opět vrátit. Jsem sama za sebe a se sebou. Nikde nerostou moje vlastní květiny a nikde nemám svoje vlastní zvíře. Měním prostředí a s ním i svoje lidi i s jejich rostlinami a jejich zvířaty.

Trávím dny střídavě mezi spoustou lidí a naprostou samotou. Oboje mi vyhovuje v té střídavosti a nadšeně prožívám po táhlé zimě konečně dny prozářené sluncem.

Dnes jsem se procházela podél mocně vonícího Labe, divoké kachny na mě divoce káchaly, abych jim něco k snědku hodila, ale já měla jenom žvýkačku. Tělnatá převoznice se opalovala před sroubeným malebným domkem v dvojdílných plavkách a bárky na vodě se pohupovaly.

Vyslechla jsem pak v zeleném autobuse, jediná bez roušky, ostatní ji měli buď nenápadně ledabyle v tom horku nasazenou, by dýchat mohli alespoň trošku, nebo rovnou pod nosem, ale to já nemůžu, protože já nesnáším dělat věci „jako“, jak plánuje nějaká žena, že odpoledne vyluxuje, vytře, vyžehlí koš prádla a upeče konečně ten koláč, protože ty jahody už začínají pomalu téct.

Já si v duchu naplánovala, jak si lehnu nahá do trávy a budu pozorovat na modré obloze vlaštovky, kterých je tu letos snad ještě víc jak loni. A to jsem taky udělala.

Po ránu teče jen studená, když ale přes den slunce krásně svítí můžu si dát večer i sprchu horkou.

11 comments on “Každou chvíli jinde

  1. Marie Veronika píše:

    Tyhle jarně letní dny jsou skutečně kouzelné. I lidé v dopravních prostředcích se mi zdají o kus veselejší a na zahrádkách je pořád na co se dívat. Tak užívejme 🙂

  2. vidoulsky píše:

    „Tělnatá převoznice“ – jaká lahodná představa pro ucho staršího mládence!

    • Mirka píše:

      Na dnešek se mi o Tobě zdálo. Lehce nebezpečný a chvílema hodně napínavý sen. Z toho snu mě ráno zbyly jen podivuhodné emoce, které umenšené přetrvávají. O čem to ale bylo se mi přes veškeré úsilí vybavit nepodařilo.

      P.S. Měls pravdu, to nečtení bylo těmi brýlemi…už zase čtu.

  3. rowdycz píše:

    Podkrovní pokojík… odhaduji zběžně tlušťku izolace, není malá, ale tyhle tropy asi nezvládá…

    • Mirka píše:

      Zvládá, Rowdy, překvapivě dobře. Kamenné stavení, okna na sever, izolace funkční a průvánek. To v zimě by to bylo horší. Už jsem ale zase jinde, v Kobylisích a od zítřka týden v horách Orlických.

      • Mirka píše:

        Mi došlo, okna na jih…ale nějak moc jimi nesvítí, dvě spodní jsou prakticky u podlahy a zeď hodně tlustá…je tam takový chládeček, že tam ve vedrech lehává se mnou i Čampa. Možná je to i tím, že se nad touhle kamennou holubí půdičkou rozkládá koruna obřího ořechu. Jestli tam zůstanu až do podzimu, budou mi ořechy bubnovat nad hlavou.

  4. rowdycz píše:

    Mimochodem, to s tou trávou si živě představuji. Vidím tam ale spíš jiřičky 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s