Jen jsem je senem osušila a bylo

Naštěstí jsem nešla házet seno ovečkám a kozám o něco dřív, to by zas moje tělo ovládl nevyžádaný adrenalin. Adrenalin prý sice působí na lidskou psychiku pozitivně, já ale dávám jednoznačně přednost endorfinu. Je to samozřejmě mocně euforický zážitek rození nového života a já ho na statku prožila už nejednou, ale právě proto vím, že ne pokaždé to musí dopadnout zrovna dobře.

Už vícekrát si ovčí rodičky počkaly, až budu na statku sama samotinká…

Jednou jsem tahala z ovečky, podle instrukcí z mobilu, jehňátko, které bylo už mrtvé, ale já pořád doufala, že žije, že je jen ve stresu. Já v tom stresu tedy byla, značně překvapená tím, čeho všeho jsem v krizové situaci schopná. Jehňátku koukala ven jen roztomilá hlavička a zkuste táhnout jehňátko vší silou za hlavičku. Za nožičky, to by se mi to tahalo.

Před chvílí se tedy narodila dvě černá.

2 comments on “Jen jsem je senem osušila a bylo

  1. Marie Veronika píše:

    Velmi roztomilé! 🙂 A tedy velký obdiv, že jsi zvládla jehňátka odrodit. Ať se jim daří 🙂

    • Mirka píše:

      Zrovna tahle se odrodila sama, Veroniko. Za což jsem jim tedy vděčná. Roztomilí tedy jsou opravdu strašně strašně moc. Radost. Ale za své předchozí výkony v této oblasti Tvůj obdiv ke mně sdílím. Člověk netuší, co všechno dokáže, když jde do tuhýho. A z toho lze vyvodit, co všechno by nejspíš dokázal kdyby…chtěl.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s