Stůl, co jí vévodí, stvořil ten, co ho nazývám mým nevyhnutelným osudem, sám, z mocných fošen, co vydrží staletí. Velkolepé fošny z mohutného kmenu, přírodní dřevo impregnované lahodnostmi milovníků smyslových požitků.
Zabodla jsem do něj nůž. Nedělám to často, jen občas, abych zdůraznila sílu okamžiku. Tentokrát jen tak z rozvernosti.
Postavila jsem se nahodile u volného, lehoučce zaobleného rohu stolu a začala strouhat velké brambory na bramboráky. Neumím strouhat v sedě.
Abych ale přeci jen získala pohodlnější postoj, kdo mě zná, ví, že pohodlí nadevše, zvedla jsem levou nohu na židli v čele, na židli hodnou svého stolu a dolehla lehce k tomu rohu. Nebylo to cílené, ale přesné.
Brambory sjíždějí po struhadle, jedna za druhou. Strouhám celým svým tělem. Vybaví se mi poslední scéna ze Sedmi statečných. Zrychluju tempo…jsem teprve u pátééé bra…a…am…bo…o… o… o…óóóóó…ry.
Pražská Češka 
:-))))) Jééé, to je pěkný :-)))
Tak hlavne, ze chutnalo! :o))
Bramboráky byly opravdu výtečné, i když na palmovém oleji.
Prý nejlepší Jeho života. Nebyla to ale pochvala pro mě, já jen strouhala. A jen do páté brambory. Pak to převzal On, že prý je to moc na jemno.
Co bramboráků se týče, já ucmundím jen ryzí českou cmundu, ze které sádlo teče po bradě.
Bramboraky na hrubo byvaji casto suche. Ovsem ten palmovy olej by to teoreticky mohl zachranit.
Rozhodně to zbarvil. Na oranžovo.
:o)) Ok
Už jak jsem to psala, myslela jsem na to, že bych měla napsat PALMOJÁDROVÉM, ale palmovém se mi líbilo víc 🙂
Dobrý den , ta scéna se měla odehrávat v Ixcatlanu , to je Místo Hojné na Bavlnu , Lugar Junto a los Algodónes .
Myslím , že tam nějaké pole s bavlnou bylo k vidění .
Geometrie vícerozměrných prostorů – koho by to nezajímalo, Aztli.
Dobrý den, děkuji Vám, není to sice jednoduchá věc, ale s jejich pomocí se dá skoro najednou pochopit to, co ve škole vpravují do studentů několik let, ale bez souvislostí. Kdyby se jim to snažili takto podat, možná že by učení začalo kdekoho bavit.
Když to tak čtu, zvážím své ranní pochody přes Petřín. Jdu i opuštěnými místy a potkávám na nich ženy venčící psíky. Mohly by mi připravit osud horší než smrt. Teď, v branách zlatého věku impotence, nechci skončit jako ten nebohý stůl, – aby na mně při „tom“ ještě strouhaly brambory!
Natož nože vbodaly!
Chudinkám ženám s psíky zase nezbude než ostrouhat kolečka.
A na ten mýtus, že impotence nějak souvisí s věkem zapomeň.
Bohyně jsou nadány zázračnou mocí…
Natožpak samy potomkyně Afroditiny.
http://www.ireceptar.cz/zdravi/nekolik-duvodu-proc-nepouzivat-palmovy-olej/
25. 7. 2011 – Každé pravidlo má svou výjimku. Ne všechny rostlinné oleje jsou tělu prospěšné, ovšem nezdravý palmový olej jíme v mnoha potravinách, aniž bychom o tom věděli. A co hůř, přispíváme tím k ničení tropických pralesů. Ptáte se, jak je to možné?
Rostlinné oleje prospívají zdraví více, než přemíra živočišných tuků. Ale existují i výjimky. Palmový olej obsahuje spíše nasycené mastné kyseliny, než žádoucí nenasycené. A existuje ještě jeden důvod, proč se výrobkům jež palmový olej obsahují vyhnout. Plantážím palmy olejné, z níž se olej získává, padají za oběť poslední tropické pralesy především a Asi a Indonésii.
Plantáže místo pralesů
Indonéské pralesy jsou nejen plícemi planety, ale i místem, kde přežívají poslední orangutani a další vzácná zvířata. Orangutani nám tak podobní, že je domorodci přiléhavě nazývají lidé z lesa. Monokulturní plantáže palmy olejné jsou však pro zvířata nehostinnou pustinou. A když se v nouzi snaží uživit zde, protože jejich původní domov zmizel, jsou orangutani nemilosrdně pronásledováni. Plantáže palmy olejné také produkují jen nepatrný zlomek kyslíku, který by vydechoval pralesní ekosystém, kdyby rostl na jejich místě.
Velké společnosti proměňující pralesy na plantáže navíc ohrožují i původní obyvatele, často jim nelegálně zabírají půdu a jsou již mnoho let obviňovány z porušování lidských práv. Ke všemu se přidává ještě živelný způsob obhospodařování plantáží, který vede k obrovskému zamoření řek hnojivy a pesticidy, na než již začínají doplácet zvířata i lidé.
„Po Číně a Indii je Evropská Unie třetím největším odběratelem palmového oleje. Ještě nikdy jsme nebyli tak přímo zodpovědní za ničení tropických deštných pralesů, jako nyní“ vysvětluje český primatolog Stanislav Lhota, který se výzkumu a ochraně indonéských pralesů věnuje přímo na místě již mnoho let.
Milý Čtenáři, já tohle všechno vím. I ten odkaz znám. Proto jsem i psala:
„Bramboráky byly opravdu výtečné, i když na palmovém oleji.“
Už jak jsem to psala, myslela jsem i na to, že bych měla napsat PALMOJÁDROVÉM, ale palmovém se mi líbilo víc 🙂
Moje snacha je krásná černá Afričanka, gurmánka jako já. Skvěle vaří a vaří jídla, na která je zvyklá, mnohé ingredience si přiváží sebou z Afriky. A k přípravě několika jídel používá právě palmojádrový olej (NE palmový – mea culpa), v provincii na jihu Afriky, kde právě rodina mého syna na pár měsíců pobývá, docela běžný.
Zbyl tu po Lety obrovský stesk a taky ta plechovka palmojádrového tuhého oleje (ještě sušené ryby a nepostradatelně fundž – mouka z kořene manioku.)
Nezdravé sádlo jsme neměli, olej jen olivový, na kterém se špatně smaží anebo slunečnicový, ale použitý ve friťáku a tak si vzpomněl na tu plechovku tuhého (není jako palmový tekutý) palmojádrového oleje – rozdíl oproti palmovému – není z oplodí, ale ze semen a má tudíž jiné složení.
Ale přiznávám, že si nechávám kupovat čistý olej kokosový. Miluju jeho vůni na těle.
Miluju i indonéské deštné pralesy a je mi bolestně líto, že končí v papírových výrobcích na jedno použití.
Kásné… poetické… něžné… vtipné… co dodat…